Projekt Praha – město pro lidi

Praha - město pro lidi

Praha je město s neopakovatelným geniem loci a nepřeberným množstvím nádherných památek, město s bohatým kulturním a společenským životem, se skvěle fungující městskou hromadnou dopravou, město ve kterém za posledních pár let začínají ožívat i zapomenutá a zanedbaná zákoutí. Hon za pouhým ekonomickým růstem v průběhu posledních třiceti let však poznamenal v některých aspektech velmi negativně naše hlavní město.

Venkovní výstava na Smetanově nábřeží

V květnu tohoto roku čtyřicet spolků podepsalo otevřenou výzvu Za Prahu udržitelnou a sousedskou s návrhy na zlepšení kvality života ve městě. Nyní se konají na toto téma setkání a kulaté stoly. SmetanaQ společně s Galerií Jaroslava Fragnera se rozhodli přispět k této veřejné diskusi výstavou Praha – město pro lidi, kde se blíže nahlíží na jednotlivá témata jako je doprava, bydlení, klima ve městě či udržitelnost. Kromě instalace v sálech SmetanaQ Gallery má tato výstava i svou venkovní expozici v prostorách předzahrádek na Smetanově nábřeží.

 

Výstava v prostorách SmetanaQ Gallery byla díky vládním opatřením přerušena a nyní si ji můžete prohlédnout na tomto webu.

Projekt Praha – město pro lidi

Venkovní výstava na Smetanově nábřeží je veřejně přístupná a bude pravidelně aktualizována.

VÝSTAVA

„Co chybí Praze, aby se stala městem s nejlepší kvalitou života?”

Vyvrcholením celého projektu je kulatý stůl za účasti vedení našeho města. Jako inspiraci pro diskuzi jsme oslovili osobnosti našeho hlavního města z řad architektů, sociologů, ekologů a podnikatelů, aby natočili dvouminutové medailonky na jedno společné téma: „Co chybí Praze, aby se stala městem s nejlepší kvalitou života?”.

 

Praha je i Vaše město. Víte jak odpovědět na otázku? Napište nám krátkou esej (max. 200 slov) na toto téma a pošlete na info@smetanaq.cz. Nejrelevantnějších 10 příspěvků společně natočíme a přidáme mezi ostatní.

Kulatý stůl

25. května 2021 od 19:00

Pozvání do diskuze přijali zástupci hlavního města:

ZDENĚK HŘIB ~ primátor hl. města Prahy
PETR HLAVÁČEK ~ 1. náměstkem primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu
ADAM SCHEINHERR ~ náměstek primátora pro oblast dopravy

 

a z řad odborníků:

YVETTE VAŠOURKOVÁ ~ architektka a teoretička architektury, spoluzakladatelka Centra pro středoevropskou architekturu
MICHAELA PIXOVÁ ~ sociální geografka
FILIP MATĚJKA ~ ekonom a vědec

DAN MERTA

ředitel Galerie Jaroslava Fragnera

Vystudoval dějiny umění a estetiku na Filosofické Univerzita Komenského v Bratislavě. Jako kurátor připravoval výstavy na Pražském hradě, v letech 1999–2008 byl tajemníkem Společnosti Jindřicha Chalupeckého (produkce a kurátorství ceny pro mladé české výtvarníky do 35 let). V letech 1996–2000 pracoval jako vedoucí odboru kultury MČ Praha 3 – Žižkov, kde spoluzakládal novodobou tradici kulturněspolečenských bakchanálií: žižkovský masopust a vinohradské vinobraní. Byl jedním z iniciátorů a zakladatelů Iniciativy za novou Prahu a Tady není developerovo (2011). Od roku 2001 vede Galerii Jaroslava Fragnera.

MICHAELA PIXOVÁ

sociální geografka, komunikační koordinátorka Klimatická koalice

Michaela Pixová je geografka zabývající se výzkumem, psaním, výukou a aktivismem. Na UNYP vyučuje problematiku environmentální krize a globální udržitelnosti a na Karlově univerzitě přednáší o Urban Change and Grassroots Movements. Její profesní a osobní zájmy se týkají široké škály sociálně-územních témat, zejména těch, které se soustřeďují na městský prostor, městský život a dopady lidské činnosti na životní prostředí. Vedla výzkumné projekty zaměřené na městské sociální hnutí, související občanskou aktivitu, alternativní prostory a alternativní kultury ve městech a dále pak bydlení, sociální segregaci a koncept „práva na město“. V současné době pracuje jako koordinátorka České klimatické koalice.

PETER BEDNÁR

architekt a urbanista

Studoval a pracoval v USA, Holandsku a Číně. Věnuje se převážně plánování městských struktur, krajině a veřejnému prostoru. Jeho práce s různými týmy získaly přes 30 ocenění. Vystudoval architekturu na University of Arkansas a urbanismus na TU Delft. Dříve pracoval například pro MADA s.p.a.m. (Šanghaj) nebo Centrum komunitního designu University of Arkansas (Arkansas, USA). Momentálně pracuje v kanceláři Jakub Cigler Architekti.

Anna Beata Háblová

architektka a básnířka

Architektka, urbanistka, spisovatelka, básnířka. Příležitostně moderuje večery s tématy poezie, umění a architektury. Za architektonické návrhy i teoretické práce získala ceny Young Architect Award 2010 nebo Young Planning Professionals Award 2012. V roce 2017 jí vyšla populárně naučná kniha Města zdí o historii, interpretaci a východiscích obchodních center ve vztahu ke městu. Od roku 2018 přispívá do Ranních úvah na rozhlasové stanici ČRo Vltava. Její poslední knihou na pomezí žánrů jsou Nemísta měst (Host, 2019) o opomíjených, pomíjivých a míjených místech. Publikovala čtyři básnické sbírky, její básně byly přeloženy do několika evropských jazyků. Je členkou Asociace spisovatelů.

VRATISLAV FILLER

dopravní specialista

Dopravní expert, od roku 2010 působí ve spolku Auto*Mat. Zde se dlouhodobě zabývá cyklodopravou a velkými dopravními stavbami a řešením dopravy ve vztahu k územnímu rozvoji. Je členem komise pražského magistrátu pro cyklistickou dopravu. Stál u vzniku cyklomapy Prahou na kole. Kromě dopravy se odborně zabývá také kosmickou geodézií – pracuje na částečný úvazek ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém.

YVETTE VAŠOURKOVÁ

architektka

Yvette Vašourková absolvovala Fakultu architektury ČVUT v Praze, obor Architektura a územní plánování v roce 2001 Je zakládající členkou Centra pro středoevropskou architekturu a současně partnerem MOBA studia, které založila spolu s Igorem Kovačevićem. Je členkou redakční rady časopisu ERA21. Na FA ČVUT vedla pět let ateliér prvních ročníků a pokračuje zde v doktoranském studiu na téma: Význam velkoměstského paláce pro udržitelné město. Dnes je zvána jako kritička studentských projektů jak do pražského insitutut ARCHIP tak na TU v Berlíně či na  ETH  v Curychu. V současnosti je členkou evropské poroty mezinárodní ceny za udržitelný přístup k architektuře a urbanismu LafargeHolcim Award 2017.

Filip Matějka

ekonom a vědec

Filip Matějka se zabývá makroekonomií a behaviorální ekonomií. Zejména jej zajímá vliv lidské neschopnosti zpracovávat informace na makroekonomiku, pracovní trhy nebo fungování demokracie. Vystudoval matfyz na Univerzitě Karlově a doktorát má z Princeton University v USA. Vědátoruje a učí na CERGE-EI (společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR).

Jan Kremer

historik – medievista, působí v Akademii věd a na Pedagogické fakultě UK

Organizace ZaPět byla založena v roce 2013 jako volná platforma občanských sdružení působících na Praze 5. V roce 2018 se ZaPět proměnilo v zapsaný spolek, který se věnuje ekologii, udržitelné dopravě, dostupnému bydlení, ochraně kulturního dědictví a budování občanské společnosti na páté městské části. ZaPět pořádá pravidelné občanské debaty na důležitá lokální témata a řeší městské kauzy ve spolupráci s organizacemi jako Arnika nebo Auto*Mat. Dlouhodobě se jedná o jediný občanský spolek, který systematicky a konstruktivně kritizuje konání radnice Prahy 5.

Lucie Trlifajová

sociální antropoložka

  • 01
    MÁTE ODPOVĚĎ?

    „Co chybí Praze, aby se stala městem s nejlepší kvalitou života?”

  • 02
    NAPIŠTE NÁM

    Napište nám krátkou esej maximálním počtem 200 slov.

  • 03
    POŠLETE NÁM

    info@smetanaq.cz

  • 04
    NATOČÍME VÁŠ NÁZOR

    Nejrelevantnějších 10 příspěvků natočíme a přidáme mezi ostatní.

ZAPOJTE SE

PETR JANDA

architekt

Architekt a výtvarný umělec vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze a Akademii výtvarných umění v Praze ve Škole monumentální tvorby prof. Aleše Veselého. Pracoval nejprve v ateliéru A69 architekti, poté se stal zakládajícím členem ateliéru sporadical, od března 2008 má vlastní studio BRAINWORK. Od dubna 2011 do roku 2014 byl členem představenstva České komory architektů. Dlouhodobě se věnuje revitalizaci Pražských náplavek.

Petra Syrová

předsedkyně Pěšky městem, z.s.

Vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze. Od roku 2005 je členkou organizace Pražské matky, která se letos přejmenovala na Pěšky městem, z. s. Koordinovala zde projekty zaměřené na zlepšování podmínek pro pěší a cyklistickou dopravu v Praze a environmentální výchovu a osvětu. V současné době vykonává funkci předsedkyně organizace a zajišťuje programové řízení, fundraising, řešení právních otázek a věnuje se sledování dopadu.

VÍT JEŽEK

podnikatel, zakladatel a CEO Rekola

Zakladatel bikesharingu (sdílení jízdních kol) Rekola, který už pronikl do pěti českých měst a má ambice se vydat i do zahraničí. Řídí společnosti manGoweb, která vytváří webové stránky a mobilní aplikace. Jako člen páté generace recesistické skupiny Děsír pomáhá organizovat bláznivé akce, které oživují veřejný prostor.

Zdeněk Lukeš

architekt a historik moderní architektury

Architekt, historik architektury, nar. v Praze v roce 1954. Po studiích Fakulty architektury ČVUT pracoval v letech 1980-1990 v Archívu architektury Národního technického muzea, od roku 1990 je zaměstnán v Kanceláři prezidenta republiky. Podílel se na revitalizaci hradního areálu. V letech 2000-2003 byl děkanem Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci, od roku 2004 vede kurs Dějiny architektury na New York University v Praze. Autor a spoluautor výstav o J. Plečnikovi, 10 století architektury, Splátka dluhu, Architekt E. Králíček, Český architektonický kubismus, Pražský funkcionalismus ad., autor několika desítek knih o moderní architektuře a statí ve sbornících a katalozích a stovek odborních textů v Respektu, Revolver revue, Lidových novinách, Architektovi atd. Spolupracoval s Českou televizí (seriál 10 století architektury), Českým rozhlasem a BBC, vede rubriku Architektura na internetovém Neviditelném psu. www.zdeneklukes.eu

ONDŘEJ KOBZA

kavárník, tvůrce městských projektů pro veřejnost

Tvůrce městských projektů pro veřejnost a kavárník. K jeho nejznámějším projektům patří Piána na ulici, Šachy na ulici, Střecha Lucerny nebo kavárna Café V lese v pražských Vršovicích.

Vojtěch Sigmund

architekt, Architekti bez hranic, z.s.

Architekti bez hranic sdružují mladé architekty a designéry se zájmem o veřejný prostor a sociální přesahy architektury. Spolek usiluje o zlepšení kvality veřejného prostoru a zvýšení zájmu veřejnosti o témata spojená s architekturou. Architekti bez hranic se věnují těmto tématům jak teoreticky (píší texty, vydávají knihy a přednáší), tak prakticky (iniciují a realizují projekty – zejména pro znevýhodněné lidi či pro zanedbané lokality).

Ing. arch. Vojtěch Sigmund, Ph.D., je architekt a spoluzakladatel spolku Architekti bez hranic. Zajímá se o otázky dostupnosti bydlení, propojení sociálních témat a architektury. Část života prožil v zahraničí (Francie, Švédsko, Kanada), kde se mimo jiné inspiroval občanskou angažovaností lidí a architektů. V rámci Architektů bez hranic koordinoval projekty Veřejné šatní skříně, Zažít město jinak 2015 a 2018, jako lektor se podílel na architektonickém workshopu Bedřiška v Ostravě. 

Filip Novák a Anna Adamová

Univerzity za Klima

Univerzity za Klima je mladé hnutí, které vzniklo na jaře roku 2019 v reakci na vlnu středoškolských stávek za klima Fridays For Future. Cítili jsme potřebu vyjádřit středoškolským studentům podporu a poukázat na to, že přestože na akademické půdě naše páteční neúčast nevyvolá přílišný rozruch, klimatická krize se týká nás všech a je třeba na ni okamžitě reagovat. Začali jsme se tedy organizovat prostřednictvím Univerzitního bloku na těchto stávkách. V současnosti sdružujeme studenty, členy akademické obce a pracovníky, kterým není lhostejná budoucnost planety, na které žijeme.

VÍT MASARE

politik (Zelení), zakladatel spolku Auto*Mat

Dříve působil jako poradce náměstků pražské primátorky pro územní rozvoj nebo mluvčí pražských neziskových organizací zaměřených na rozvoj města. V letech 2018-2020 byl členem vedení Zelených. Během této doby prosadil celoevropské usnesení European Green Party „TEN-T:Climate Emergency Revision“, inicioval kampaně BEZUHLI.CZ, 55miliard pro budoucnost, nebo do luftu? aneb Letiště Praha, nebourat nerozšiřovat, Pusťte kanál Dunaj-Odra-Labe k vodě, nebo petici proti výstavbě plavební komory Praha-Staré Město. Koordinoval kampaň Zachraňme Františka za záchranu nejstarší nemocnice v Česku před privatizací, kampaň Do práce na kole, první (protihazardní) referendum v centru Prahy nebo Týden pro klima v roce 2019.

JOZEF ONDERKA

podnikatel

Zakladatel domu umění a designu SmetanaQ na Smetanově nábřeží, kde se nachází kavárna, galerie a ateliéry českých a slovenských designérů. Jozef Onderka je také spoluautorem projektu „Praha – město pro lidi“.

Zaslané eseje

Dana Račková

divadelní režisérka a manažerka popularizačných projektů Akademie věd ČR

Myslím si, že kľúčom k tomu, čo Prahe chýba je dlhodobá perspektíva jednotlivých riešení vyplývajúca z nedostatočnej komunikácie. Prenos informácií od ľudí, ktorí v meste žijú, majú o jeho dlhodobo dobrý stav záujem, od odborníkov na jednotlivé fenomény a ich riešenia – architektov, urbanistov, odborníkov na dopravu, ekologickú problematiku, ekonómov, atd. – smerom k tým, ktorí o projektoch a vývoji mesta reálne rozhodujú.

 

Keď sa pozrieme na tendenciu komunikácie rozšírenej po celom svete, nie je sa čomu diviť. Podobný model ne-komunikácie funguje, či skôr nefunguje, i tam. Hnutia mladých ľudí, dokonca mladistvých, aktivistov, dobrovoľníkov, protesty… neprinášajú nové riešenia. Vytvárajú akýsi komunikačný most s cieľom vzbudiť záujem, rozšíriť a zvýšiť relevanciu takých informácií, ktoré priniesli odborníci (dávno) pred nimi.

 

Trend absencie funkčnej komunikácie medzi tými, ktorí veci rozumejú, či ktorí majú nezištný záujem o zlepšenie ich stavu, a tými, ktorí o veciach reálne rozhodujú, bohužiaľ nie ojedinele na základe politických manipulácií často okorenených dokonca túžbou po vlastnom profite, je podľa môjho názoru najväčším problémom, ktorý bráni Prahe posunúť sa medzi metropole s najlepšou kvalitou života.

 

Projekt Praha – město pro lidi vo mne vzbudzuje nádej, že k zlepšeniu komunikácie by mohlo dôjsť. Tá vyplýva už zo samotnej podstaty projektu, no i zo zoznamu inštitúcií, ktoré projekt finančne podporili, a v neposlednej rade tiež z neodškriepiteľnej jednoznačnosti názoru oslovených prezentujúcich naprieč rôznych profesií, veku, ekonomických preferencií či politických názorov.

Olga Słowik

bohemistka

Kvalita života v Praze je široká otázka, která zaprvé velmi často závisí na naší perspektivě či přímé zkušenosti, zadruhé nelze ji izolovat od „globálních“ problémů, mezi něž patří mj. zneviditelňování určitých skupin lidí, klimatická a ekologická krize, přebujelý konzum či kapitalocentrismus. Nelze řešit život ve městě, aniž bychom adresovali ony problémy. 

 

Během formulování své vlastní odpovědi si tak uvědomuji oba tyto aspekty a ráda bych zdůraznila svoji situovanost – moje perspektiva je totiž perspektivou třicetileté vzdělané, zdravé „cizinky“ zaměstnané v kulturním a vědeckém sektoru. Nejpalčivější problémy jsou pro mě v Praze bydlení, (cyklistická) doprava, přebujelý turismus a také i určitý druh nedůvěry vůči „cizincům“. Většinu svého dospělého života trávím na Žižkově, kde bydlím, a na Praze 1, kde jsem studovala a momentálně i pracuji. Každý den se dopravuji na kole nebo pěšky. Jízda na kole ve městě je pro mě často zdrojem diskomfortu, stresu či dokonce pocitu nebezpečí: kvůli nevyhovujícím cyklistickým stezkám, které buď absentují, anebo jsou navrhované někým, kdo se snad nikdy na kole nedopravoval, kvůli drzosti řidičů a řidiček automobilů a tramvají, kvůli sexistickým komentářům, které jsem nucena pravidelně poslouchat, kvůli nemožnosti projet Starým Městem v turistické sezóně, jež před covidem trvala snad 12 měsíců ročně. Turismus se sice setkává s kritikou obyvatel a obyvatelek, nicméně často jsou turisté zaměňováni za cizince. Po více než 10 letech v Praze mě vždycky zamrzí, když slyším, že za hluk, nepořádek a vysoké ceny nájmů můžou „cizinci“. Nastavení na turismus přináší s sebou i další problémy – kupříkladu nedostatek míst ve veřejném prostoru, kam bych si mohla s blízkými sednout, odpočinout, v klidu se pobavit, dát si svačinu, aniž bychom si museli něco někde objednávat. Jako knihovnice totiž většinu svého platu utrácím za nájem, a proto bych byla ráda, kdyby alespoň možnosti trávit čas s blízkými nebyly diktovány kapitalocentrismem.

 

Toto je moje osobní perspektiva. Nicméně jsem si vědoma vlastní privilegovanosti, a proto bych v rámci výzvy ráda slyšela spíše dosud umlčované hlasy – kupříkladu lidí se zdravotním znevýhodněním. Chtěla bych, aby Praha nabízela kvalitní život pro všechny její obyvatelky a obyvatele, nejen pro zdravé, bílé, poměrně zámožné, vzdělané, cisgender lidi.